Škodlivost WiFi záření prokázana

Autor nenese žadnou odpovědnost za ujmu nebo následek v případě, že se rozhodnete pro stejný postup. Dne 18. dubna v odpolednich hodinach jsem byl pritomen sledu udalosti, ktere mne v badani o škodlivosti bezdrátu (wifi) posunula o celou dimenzi. Vse zacalo v momentu, kdy jsem zjistil, ze nemam propojovaci wifi kabel …

Google poradil luxusni kousek za 420 kc. Rikam si inflace :) Nechci vyplnovat dotaznik a la divci jmeno matky a posilam prosty dotaz na eshop. Date? Platim cash. Do dalsiho dne zadna reakce. O.k regnu se.

Posilam objednavku. Cekam dalsich 48 hodin. Nic.. Co delat?

Nachazim dalsi eshop. Od pohledu ty stranky znam. Ten design mi neco pripomnel. (Muj prvni vytvor ne :) Trauma, flashback – setkani 4 druhu.

Takovy pribeh o tom, jak jednou prekonam hnus vuci kaste prodavac.

Aktualni stranky uz maji jinou barvu. Spatril jsem i zminku o „akvizici“ a novou adresu. Mysl je povzbuzena. Mozna to neni ten puvodni eshop, a kdyz jo, bylo to davno. Telatka odrostla nebo chcipla, rikam si. Nebo jsou vsichni na pracaku. Ano pane, prosim pane. Zabalil jsem chleba, vodu a vypravil se do pustin.

Chodovska ulice. Presel jsem ji 3x, ale 1476/3b neni k mani. Adresa pro pripad nehody v kapse. Nic. Dopracoval jsem to max na 1470/3a. Chci se poptat na ulici, ale lid mizi hned jak zri cizaka.

V dalce vidim JLV a jeste dal nepatrnej pohyb. Zeleznice? Snad ne..

Ale jo. Snad mozna tam. Pres varovani, ze objekt je strezen kam sytemem, vnikam do architektonickeho skvostu, bez povsimnuti. Mluvici prsa v okynku. Rikaji, ze pani na vratnici nic nevi. Prej mozna ve dvorku. Vxchazim na svetlo a skladam unavene telo vedle cesty, na lezici paletu. Cpu do sebe svacinu. Fatamorgana. Ani ne 50 metru odemne, kousek nad zemi, tabule neidentif barvy a nani [b]i4shop[/b]. Zvedam se a rohem palety nechte usmrcuji cihajici krysu. Moje nadseni uz neskali ani smrt blizkeho tvora.

Zapru se do brany a vplouvam do vysoke, skoro prazdne haly.

Inventarizace. Znamky zivota nula. Prepinam na akustiku. Po hlase dojdu k mile pani. Nereaguje. Vidim botu. Kousek dal, za sadrokartonem v prostoru 3×1 metr sedi nehnute pan. Popojdu a on zvedne hlavu.

Nejasa, presto na nej smeruju pozdraveni a dotaz. Pozdrav se ztraci, ale ujistuje mne, ze ta pani je tam pro me. Vracim se a stoupnu si, aby mne videla. Nic. Rikam si, pani je mozna ochrnuta a slepa, nebudu hulvat. Pockam. Pani do telefonu opakuje, jak je vsechno v pohode a ze se nic nedeje. Rekla to celkem 5x :) Chlapik za sadrokartonem nehnute sedi.

Telefonat nejakym zazrakem skoncil, mohu se posadit a rict co chci.

Vyklopim presny nazev zbozi a cenu. Pani po 5 minutach bezradne nataci svoje LCD a zada, abych ukazal :) Divam se na stranku plnou konektoru, kroutim hlavou, a rikam ji, ze konektor neni propojovaci kabel.

Nechape. Rikam ji, at do okenka nahore napise „propojovaci kabel“.

Udelala to, ale nemacka entr :) Upresnuji instrukci a o 10 vterin uz vidime zbozi. Za dalsi minutu platim.

Presouvam se smerem k otvoru, kde dostanu zbozi. Zhruba pred typka, co sedi za sadrokartonem. Zevluju a dumam, co tam pan asi tak dela a proc je schovanej. Od doby, co jsem ho videl prvne, nezmenil polohu. Hlida skladiste? Ne to ne. Hmm. Uz vim, je to tester. Sedi a na hlavu mu sviti 19dBi smerovka. Vyraz tvare by sedel, ale nikde nevidim tu antenu. Mozna ji ma.. Uvedomuju si, ze uz cekam docela dlouho. Nudim se, okem zkoumam skladiste. Ou, neco se tam hlo. Odnekud vychazi mladik a houpavym pohybem se sune pomalu, kdo vi kam. Cestou se diva a ja se divam, jak se diva. Scena jako vystrizena z pavilonu v Bohnicich. Fok dalsi pohyb. U palety dokonce dva lide. Pri pohledu na ne se prenasim o par let zpatky. Do Gruzie. Divat se, jak se tam naklada zbozi, byl zazitek. Naklonim se, abych videl jeste dal a ještě vic. Zacina mne to bavit, ale ne nadlouho.

Trpnou mi zily. Otacim se k sadrokartonu na mladika s autistickym vyrazem se zadosti o posily. Dozvidam se, ze 17:00 uz bylo a ze to pak chvilku trva. At v klidu cekam. Ja na_to, ze to jsem delal doted, ze ted chci svuj kabel a jeste dneska dojit domova. Platim bez cekani a vidim minimalne tri lidi, co nic nedelaji. Pan se nedal. Prej nemam delat problem, posadit se a cekat anebo klidne muzu odejit bez kabelu. Ze jsem asi necetl firemni stranky, ze to tam maji vse popsano. Nic takoveho tam urite nebylo, ale co kdyby. Nebudu se ztrapnovat, ke vsemu nejakym nedopatrenim dorazila k vydeji pani. Tonem odpovidajicim jejimu vyrazu pronesla: Tady to podepiste a tady je vas kabel. Trip je u konce.

Nadech, podpis +++ (na pamatku predku, kteri neumeli psat) beru kabel a sunu se domu zkoumat web.

Mozna dostanu sanci pochopit. Do vyhledavaciho okenka cpu „Zakaznik + problem“ entr. Nic. Hmm zkousim dal „Zakaznik + cekani“ entr a nic.

Malinko pritlacim.. GET i4wifi.cz | grep ‚cekajici telatko‘. Porad nic. Projdu to jeste ruco, ale bezvysledne.

Stiny nad obzorem pomalu jdou. Za oknem sviti prvni slunce a paprsky rezou oci.

V hlave treskot, upocenou dlani smatram, beru si svoje leky. To byl hodne osklivej sen. Jeste, ze ten socializmus skoncil. Narazit na kvalitni gumu je horsi nez upadnout hlavou na led.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*